(FK) Nebylo to řečeno jednou, ba ani dvakrát. Laskavý čtenář promine, nesnažím se z něj dělat hlupáka, ale říct to musím ještě po x-té: Namibie není Afrika. Narozdíl od zemí severní, západní a střední Afriky se cestovatel v Africe jižní potýká s jistotou, řádem a neústupnými pravidly, což je po osmi měsících příjemných nejistot a zmatků velká změna. To máte najednou samé bookování, agentury spravující namibijské kulturní a přírodní bohatství, letáčky nabízející všemožné i nemožné atrakce a pohodlné backpackers hostely s kuchyňkou, teplou sprchou a pračkou, ve které se (!) oblečení vypere po vhození tří mincí v hodnotě třiceti korun. Cestovatel uvyklý na benzinový vařič, nejednou zplesnivělý ešus (jasně, umyjeme to ráno) a oděv praný jednou za čtrnáct dní v kýblu s mýdlovou vodou, se pak lehce poblázní a podlehne kouzlu jednoduchých možností. Continue reading Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet … leží Swakopmund →