(FK) Milí fanoušci. S více než ročním zpožděním se váš oblíbený tým FK Bob vrátil ke svému blogu, aby jej dokončil. Poslední dny v Africe jsme si jednoduše užívali a nechtěli trávit čas psaním. Dlouhou dobu po návratu jsme v kulisách chladné (nikoliv podnebím) střední Evropy jaksi nenacházeli slov. Pak jsme udělali dohodu. Bob dodělá fotky, já dopíšu texty. Parádní snímky už poměrně dlouho čekají, až budu schopna bez fňukání, že chci zpět, napsat alespoň pár slov. Je tedy na čase vypořádat se s mou částí úkolu.
Tag Archives: namibie
Duny z plagátu
(bob) Neni příjemný zjištění, že naplňuju ňáký klišé. Zároveň neni přijemný, když podlehnu trendu. V mym připadě to klišé bylo : „Namibie je fotografův ráj.“ a ten trend byl „jet se podivat na červený duny v Sossusvlei (čti jakkoliv)“. Je to atrakce numero úno a jak řikaj Francouzi „le must“. Čék tam eště nebyl a už k tomu musí mít vztah. Nedá se ovšem říct, že si nemůže udělat obrázek dopředu, neboť Sossusvlei je nejprezentovanější obraz Namibie a každý pitomý safari ho má na svym letáčku. Třeba ty mrtvý stromy na bílý zemi před červenou dunou pod modrym nebem jsou něco jako součást imaginativního kolektivního podvědomí lidstva, stejně jako Alpy s chalupama (kdo nevěří, ať si zajde k Číňanům), Sahara s velbloudem, tropický pláže s kokosovýma palmama či Ňujorský panorama. Takže jet do Sossusvlei nebo ne? Naštestí, vidět na fotce a vidět na vlastní voko je věc jiná a čéku to prostě nedá. Voila, podlehnutí trendu.
Continue reading Duny z plagátu
Zakopáni ve Windhoeku
(bob) Normálně bych asi tenhle článek nepsal a náš pobyt ve Windhoeku přešel taktním mlčením. Důvod?
Byli sme ve Windhoeku 14 dní a nevyfotili sme ani jednu fotku!
Jsme ale poctivci od kosti a tak se přiznáme i k tomu, co se mnozí profíci stydí prozradit – že se člověku někdy nechce nic než zevlit. Nebyl by to ale úplný blog, kdybychom vás nezpravili o tom, jak se dá zaseknout a odkládat zítřejší odjezd déle než týden a to z města, kde toho dohromady zas tak moc není. Jenže, nastalo několik „jenže“ : Continue reading Zakopáni ve Windhoeku
Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet … leží Swakopmund
(FK) Nebylo to řečeno jednou, ba ani dvakrát. Laskavý čtenář promine, nesnažím se z něj dělat hlupáka, ale říct to musím ještě po x-té: Namibie není Afrika. Narozdíl od zemí severní, západní a střední Afriky se cestovatel v Africe jižní potýká s jistotou, řádem a neústupnými pravidly, což je po osmi měsících příjemných nejistot a zmatků velká změna. To máte najednou samé bookování, agentury spravující namibijské kulturní a přírodní bohatství, letáčky nabízející všemožné i nemožné atrakce a pohodlné backpackers hostely s kuchyňkou, teplou sprchou a pračkou, ve které se (!) oblečení vypere po vhození tří mincí v hodnotě třiceti korun. Cestovatel uvyklý na benzinový vařič, nejednou zplesnivělý ešus (jasně, umyjeme to ráno) a oděv praný jednou za čtrnáct dní v kýblu s mýdlovou vodou, se pak lehce poblázní a podlehne kouzlu jednoduchých možností. Continue reading Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet … leží Swakopmund
Willkommen im Südwesten
(FK) Sotva jsme přijeli do Namibie, pocítila jsem nutkání koupit si dlouhou sukni a klobouk. Přestože mě Bob nařkl, že používám krajinu jako módní doplněk, zaregistrovala jsem rysy kovbojštění i v jeho chování. Jeho chůze se stala houpavou, zrak zahleděn do dálky, kroky začaly vést napříč hospodou přímo k barové židli. Je těžké odolat namibijskému kouzlu, protože: Continue reading Willkommen im Südwesten
Plaše v Etoše
(FK) Přestože veškerá váha příspěvku z národního parku Etosha spočívá ve fotkách, myslíme na čtenáře v očekávání a neradi bychom jej zklamali.
Etosha je jednou z nejvyhlášenějších afrických destinací, kde lze pozorovat zvířata v jejich přirozeném prostředí. Rozlohou se rovná ¾ České republiky a zároveň patří k TOP 05 Namibie. Lákadlu v podobě ulovit a uložit na paměťovou kartu čtyři z „Velké pětky“ (slon, nosorožec, lev, levhart) je nemožné nepodlehnout.